Otázky obecně:

Co je to fotovoltaika ?

Pojem fotovoltaika pochází z řeckého phos = světlo a volt = jednotka elektrického napětí. Fotovoltaika je věda, chcete-li technický obor, který se zabývá přeměnou solární (sluneční) energie na energii elektrickou.

Co je to fotovoltaický článek ?

Základním prvkem umožňujícím přímou přeměnu světelné energie na elektrickou je fotovoltaický článek. Tento prvek lze charakterizovat jako plochou elektronickou součástku, na které vzniká při dopadu světla elektrické napětí. Využívá se při tom (vnitřní) fotoelektrický jev. Napětí článku se nazývá fotovoltaické a může být zdrojem elektrického proudu, jsou-li svorky solárního článku připojeny k nějakému spotřebiči nebo spojeny nakrátko. Solární článek lze do jisté míry přirovnat k baterii, na kterou však musí svítit světlo.

Co jsou to fotovoltaické panely ?

Fotovoltaické panely jsou sestaveny ze sériově propojených fotovoltaických článků. Mechanická konstrukce v případě solárních panelů je důležitá především pro životnost solárních fotovoltaických článků. Panely jsou zepředu chráněny kaleným sklem, které odolá i silnému krupobití. Jeho použitím docílíme největší možný průchod světelného záření z maximální části spektra. Pod krycím sklem jsou solární články uloženy do fólie, která má optické vlastnosti velmi blízké krycímu solárnímu sklu. Fotovoltaické panely přeměňují energii obsaženou ve slunečních paprscích přímo na elektrickou energii. Jsou to generátory, které využívají vlastností pevných látek. Pracují bez paliva, odpadu či znečištění životního prostředí a pracují zcela tiše. Solární moduly jsou odolné proti vlhkosti, větru, dešti, bouřím, písku a mechanickému namáhání.

Potřebují fotovoltaické panely údržbu ?

Údržba není nutná. Ve velmi prašném prostředí lze panely opláchnout vodou z hadice. V krajním případě je třeba z nich odstranit sníh. Na hladkém povrchu panelů se neudržují nečistoty a drobné smetí odvane vítr a smyje déšť.

Jaká je životnost fotovoltaických panelů ?

Většina výrobců udává životnost okolo 25 let. Fotovoltaický panel však průběhu životnosti degraduje, výrobci obvykle garantují 90% účinnost po 12 letech a 80% účinnost panelu po 25 letech. Teoreticky lze provozovat fotovoltaický panel mnohem déle, například 30 let, otázkou je však výhodnost jeho provozování při neustále se snižující účinnosti a dále díky neustálému vývoji nových technologií může za 25 let (tedy po uplynutí doby garantované účinnosti výrobcem) být výhodnější nakoupit nové, účinnější a levnější fotovoltaické panely.

Funguje to jen když svítí slunce ?

Ideální podmínky jsou samozřejmě při slunečném počasí bez mraků. Jakmile je oblačno nebo dokonce zataženo, výkonnnost fotovoltaického systému klesá. S dnešní technologií už ale neplatí, že pokud nesvítí slunce, fotovoltaické články nevyrábějí elektrickou energii. Vyrábějí, ale méně. Vhodnější typ panelů pro zachytávání difusního záření je polykrystalický fotovoltaický panel.

Co je přímé a co difúzní záření ?

Rozlišuje se přímé a nepřímé (difúzní) záření. Při bezmračné obloze převládá podíl přímého záření. Toto přímé záření lze soustřeďovat (koncentrovat) např. zrcadly nebo čočkami. Rozptylem přímého záření v mracích a na částečkách v atmosféře dochází k difúznímu záření (tzv. záření oblohy), které na Zemi přichází ze všech směrů. Difúzní záření nelze koncentrovat.

Jaká plocha fotovoltaických panelů je potřeba na výkon 1 kWp?

Na 1 kWp nainstalovaného výkonu potřebujeme plochu přibližně 8 metrů čtverečních.

Je fotovoltaický panel chráněný proti poškození (kroupy, blesk apod.)?

Všechny panely jsou vybaveny maximálně vytíženým solárním sklem, které odolá i těžkému krupobití. Proti zásahu bleskem by se měly kolektory připojovat na zařízení domu, sloužící pro ochranu před zásahem blesku.

Mám vhodnou střešní plochu?

Pro fotovoltaická zařízení je v zásadě vhodná každá střešní plocha, které není ve stínu a není odchýlená od jihu více než 45°, optimálně sedlová nebo s náklonem na jižní stranu, na plochých střechách se optimální orientace řeší nosnými konstrukcemi. Střešní krytina ani konstrukce není podstatná, existují systémy kotvení nosných konstrukcí na téměř všechny typy.

Otázky ohřev vody:

Jaký je roční výnos energie z m2 plochy panelu ?

Roční výnos energie závisí na množství dopadajícího slunečního záření a na průměrné roční účinnosti konverze slunečního záření na užitečnou energii. V České republice dopadá na 1 m2 optimálně skloněné plochy 950 až 1150 kWh slunečního záření. Protože plocha střechy nebude orientována vždy ideálně, je možno počítat s přibližnou hodnotou 1000 kWh/m2 dopadajícího slunečního záření. Výnos energie z fotovoltaických panelů je v takovém případě 50 až 200 kWh/m2 ročně. Výnos solárních termických kolektorů bude i v nejhorším případě (vysoká teplota teplonosné kapaliny, vysoké solární pokrytí) minimálně 250 kWh/m2.

Jaký je rozdíl v účinnosti panelů na m2 ?

Účinnost je parametr, který určuje, kolik lze z plochy střechy získat energie. Účinnost fotovoltaických panelů se pohybuje od 5 % u tenkovrstvých až po téměř 20 % u monokrystalických panelů. V závislosti na teplotě se účinnost snižuje o 0,2 až 0,5 % při zvýšení teploty panelu o jeden stupeň Celsia. Účinnost solárních termických kolektorů silně závisí na teplotním rozdílu mezi teplonosnou kapalinou a okolím. Na rozdíl od fotovoltaických panelů proto účinnost při nízkých teplotách okolí klesá. V rozsahu běžných teplot je však účinnost solárních tepelných kolektorů na m2 až několikanásobně vyšší než účinnost fotovoltaických panelů.

Kdy je výhodný fotovoltaický panel ?

V letním období jsou fotovoltaické panely výhodnější než solární termické kolektory při ohřevu pracovní látky na teploty nad 100 °C. V zimním období jsou fotovoltaické panely výhodnější i při teplotách ohřívaného média i pod 40 °C. Vekou výhodou fotovoltaiky je absence teplonosné kapaliny a jednodušší přenos vyrobené energie do místa užití. Elektřinu lze rovněž využít všestranněji než teplo. Výhodou fotovoltaiky je výrazně vyšší produkce energie v zimním období ve srovnání se solárním termálním kolektorem. Rozdíl výnosů se podstatně zvyšuje při zvyšování teploty ohřívaného média.Jestliže jsou investiční náklady kompletního řešení ohřevu teplé vody elektřinou z fotovoltaických panelů nižší než investiční náklady solárního termického systému, je možno ohřev vody považovat za účelné využití elektřiny z fotovoltaických panelů.

Potřebuji stavební povolení?

Ne, pouze pokud máte budovu chráněnou památkovou péčí, potom musíte o svém záměru informovat památkový úřad, který rozhodne o vhodnosti instalace.

Když někdy nebude svítit slunce – budeme se sprchovat studenou vodou?

Předehřívaná voda se shromažďuje v zásobníku teplé užitkové vody, který je větší, než činí spotřeba teplé vody celé rodiny za den. Co neohřeje slunce, to doohřeje elektrický nebo jiný zdroj tepla.

Mohu ohřívat jen teplou vodu, nebo mohu sluncem i topit?

Fotovoltaickým zařízením se připravuje pomocí slunce obecně asi 70% teplé vody při jeho optimální konfiguraci. Přesná velikost se řídí podle skutečné spotřeby teplé vody, t.j. jestli se spíše sprchujete nebo se koupete ve vaně, nebo dokonce máte bazén. Když se zařízení dimenzuje větší, můžete sluncem na jaře a na podzim i přitápět.

Musí se toto fotovoltaické zařízení zvlášť pojistit?

Přihlaste fotovoltaické zařízení obratem u své pojišťovny, aby bylo zahrnuto do pojistné ochrany domu. Jde pouze o rozšíření stávající pojistky na škody způsobené úderem blesku, krupobitím, pádem stromů, případně vandalismem.

Můžu očekávat funkci fotovoltaického systému ohřevu vody i přes zimu?

Ano, fotovoltaické panely většinou generují 10 - 15 % svého nominálního výkonu v zimních měsících, v závislosti na počasí. Není výjimkou, že za jasného, mrazivého dne je výkon vyšší než v letních měsících.

Otázky fotovoltaické elektrárny:

Pokud vyrábím, nebo chci vyrábět elektřinu z podporovaných zdrojů energie (dále jen POZE), jaké právní předpisy se mě týkají?

a) Zákon č. 165/2012 Sb. , o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, dále jen zákon č. 165/2012 Sb. b) Zákon č. 180/2005 Sb. , o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů (k 31. 12. 2012 zrušen a nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb.), dále jen zákon č. 180/2005 Sb. c) Zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) ve znění pozdějších předpisů, dále jen energetický zákon. d) Vyhláška ERÚ č. 347/2012 Sb. , kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů, dále jen vyhláška č. 347/2012 Sb. e) Vyhláška ERÚ č. 541/2005 Sb. , o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen vyhláška č. 541/2005 Sb. f) Vyhláška ERÚ č. 140/2009 Sb. , o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen vyhláška č. 140/2008 Sb. g) Vyhláška ERÚ č. 439/2012 Sb. , o stanovení způsobu a termínů účtování a hrazení složky ceny za přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny a plynu na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny, decentrální výroby elektřiny a biometanu a o provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (vyhláška o zúčtování). h) Vyhláška ERÚ č. 346/2012 Sb. , o termínech a postupech výběru formy podpory, postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech výběrů a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu a termínu nabídnutí elektřiny povinně vykupujícímu (registrační vyhláška), dále jen vyhláška č. 346/2012 Sb. i) Vyhláška ERÚ č. 51/2006 Sb. , o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů. j) Vyhláška MPO č. 478/2012 Sb. , o vykazování a evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a biometanu, množství a kvality skutečně nabytých a využitých zdrojů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie, dále jen vyhláška č. 478/2012 Sb. k) Vyhláška MPO č. 477/2012 Sb. , o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů, způsob využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a uchovávání dokumentů o použitém palivu, biologicky rozložitelná část komunálního odpadu, požadavky na kvalitu biometanu a kritéria udržitelnosti pro biokapaliny, dále jen vyhláška č. 477/2012 Sb. l) Vyhláška MPO č. 453/2012 Sb. , o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů, dále jen vyhláška č. 453/2012 Sb. m) Vyhláška MPO č. 441/2012 Sb. , o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny nebo tepelné energie. n) Vyhláška MPO č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění novely č. 476/2012 Sb. , dále jen vyhláška č. 82/2011 Sb. o) Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2012 , kterým se stanovuje podpora podporovaným zdrojům energie.

Jaký je rozdíl mezi zeleným bonusem a výkupní cenou

V případě výkupních cen má povinně vykupující povinnost od výrobce elektřiny z OZE vykoupit veškerý objem elektřiny naměřené v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční nebo přenosové soustavy a dodané do distribuční nebo přenosové soustavy za cenu stanovenou aktuálním cenovým rozhodnutím. Tato cena je po dobu životnosti výroby zachována jako minimální s pravidelnou 2% indexací, s výjimkou výroben využívající biomasu, bioplyn nebo biokapaliny. Výkupní ceny jsou po zadání výroby do systému OTE fakturovány přímo povinně vykupujícímu. Výkupní cena je na rozdíl od zeleného bonusu účtována včetně DPH.
Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie a s ním si sjednat cenu. Část vyrobené elektřiny je také možné využít pro vlastní spotřebu a s obchodníkem sjednat smlouvu pouze na dodávku nespotřebovaných přebytků (v případě, že dochází k přetokům do elektrizační soustavy bez smlouvy o dodávce, jedná se o neoprávněnou dodávku dle ustanovení § 52 odst. 1 písmeno a) energetického zákona). Zelený bonus je zpravidla spojen s vyšším výnosem korespondující zvýšené riziko prodeje vyrobené elektřiny oproti výkupní ceně. Zelené bonusy jsou výrobci vypláceny prostřednictvím OTE. Výplata podpory v režimu zelený bonus není zdanitelným plněním ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a bude vyplácena bez DPH v souladu se zápisem z jednání Koordinačního výboru GFŘ s Komorou daňových poradců ČR konaného dne 23. 10. 2012.

Jak probíhá výplata podpory?

Od 1. 1. 2013 vstupuje do systému výplaty podpory nový subjekt, kterým je OTE, Na rozdíl od předcházejících let, kdy byl výplatou výkupních cen a zelených bonusů pověřen provozovatel distribuční nebo přenosové soustavy. Z toho důvodu 31. 12. 2012 zanikají veškeré smlouvy o výkupu elektřiny v režimu výkupních cen a smlouvy o úhradě zeleného bonusu. Výplatou zelených bonusů je od 1. 1. 2013 pověřen právě OTE, který podporu vyplácí na základě elektronicky vyplněného výkazu podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 478/2012 Sb. V případě režimu výkupních cen výkupní ceny vyplácí povinně vykupující na základě smlouvy v rámci fakturované platby na vykoupenou elektřinu. I v tomto případě ale zasíláte na OTE výkaz podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 478/2012 Sb.

Jak dlouho trvá právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů?

Výkupní ceny a zelené bonusy na elektřinu jsou pro výrobny, které využívají OZE, a které byly uvedené do provozu do konce roku 2012, podle přechodných ustanovení zákona č. 165/2012 Sb. uplatňovány podle dosavadních právních předpisů.
Ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 165/2012 Sb. stanoví, že u výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje trvá právo na podporu elektřiny po dobu životnosti výrobny elektřiny stanovené prováděcím právním předpisem. Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. 1. 2013 jsou doby životnosti pro jednotlivé kategorie OZE uvedeny ve vyhlášce č. 347/2012 Sb. Po dobu životnosti výrobny elektřiny, zařazené do příslušné kategorie podle druhu využívaného OZE a data uvedení do provozu, se na základě ustanovení odstavce 1 písmeno b) § 12 zákona č. 165/2012 Sb. výkupní ceny meziročně zvyšují o 2 % s výjimkou výroben spalujících biomasu, bioplyn a biokapaliny. V případě bioplynových stanic, provozoven spalující biomasu a biokapaliny nehrají významnou roli investiční, ale provozní náklady. Pro větší přehlednost jsou doby životnosti pro jednotlivé druhy OZE ve výrobnách elektřiny nově uvedené do provozu po 1. 1. 2013 uvedeny v tabulce níže. Doby životnosti jsou v případě OZE současně dobou, po kterou má zůstat zachována výše výnosů na jednotku elektřiny od data uvedení do provozu jako minimální při podpoře výkupními cenami, je-li na ně ze zákona nárok, toto ustanovení se nevztahuje pro biomasu, bioplyn a biokapaliny.
Typ OZE Doba životnosti
Malá vodní elektrárna 30
Biomasa 20
Bioplyn 20
Skládkový, kalový plyn 15
Větrná elektrárna 20
Geotermální elektrárna 20
Fotovoltaická elektrárna 20
Biokapaliny 20
Důlní plyn (uvedený do provozu do 31.12.2012)F15

Za jakých podmínek má FVE nově uvedená do provozu po 1. 1. 2013 nárok na podporu?

V ustanovení § 4 odst. 5 písm. d) zákona č. 165/2012 Sb. je definováno, že využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí; podporována je pouze elektřina vyrobená v jedné výrobně elektřiny do 30 kWp, která je umístěna na jedné střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí.
Na základě znění tohoto ustanovení musí být FVE výrobna umístěná na jedné budově/na fasádě jedné budovy. Pro nárok na podporu je nutné, aby předmětná budova byla v katastru nemovitostí evidována způsobem, kterým se evidují budovy a byla tak nezpochybnitelně splněna podmínka zákona. Na předmětné budově má nárok na podporu pouze jedna výrobna FVE (v rozhodnutí o udělení licence vymezená jako provozovna) s instalovaným výkonem do 30 kW.

Který okamžik je rozhodný pro datum uvedení výrobny do provozu?

Podle § 9 vyhlášky č. 478/2012 Sb. se výrobna elektřiny považuje za uvedenou do provozu, pokud jsou splněny všechny následující podmínky, přičemž za rozhodný okamžik je považováno splnění poslední z těchto podmínek: a) rozhodnutí o udělení licence na výrobu elektřiny nabylo právní moci, b) příslušným provozovatelem bylo provedeno první paralelní připojení výrobny elektřiny k elektrizační soustavě, c) příslušným provozovatelem bylo instalováno měřící zařízení v předávacím místě výrobny elektřiny připojené do přenosové nebo distribuční soustavy nebo do odběrného místa zákazníka nebo do předávacího místa jiné výrobny elektřiny.